Tucker Carlson se obává, že většina lidí si neuvědomuje, jakým způsobem dochá-zí k cenzuře – a co se nám právě teď rychle děje.
V rozhovoru z 16. února 2024 hovořil Tucker Carlson s Mikem Benzem, zakladatelem a výkonným ředitelem Nadace pro svobodu online (FFO), o erozi svobody slova.
Základní právo na svobodu projevu je ohroženo
Jak poznamenal Carlson, svoboda projevu, jak je uvedena v prvním dodatku Listiny práv, je narušována – nikoli na základě pravdivosti informací, ale na základě toho, zda jsou v souladu s programy a narativy těch, kteří jsou u moci.
Toto právo, které je od samého počátku ústředním prvkem identity a výjimečnosti Spo-jených států, zajišťuje, že lidé mohou vyjadřovat své myšlenky a přesvědčení bez obav z cenzury nebo pronásledování. Toto právo nás odlišuje od otroků jako svobodné je-dince. A jak poznamenal Carlson, v prvním dodatku není žádná výjimka pro nenávist-né projevy.
"... jen proto, že nenávidíte to, co si myslí někdo jiný, nemůžete ho nutit, aby mlčel," říká Carlson.
Carlson také upozorňuje, že ačkoli cenzura jako taková není nic nového, cenzura, kte-ré čelíme dnes, se od jiných historických případů velmi liší. Jde o mnohem diferenco-vanější, mnohostranný přístup, který zahrnuje společenský, technologický a politický rozměr. Tato nová forma cenzury je navíc nenápadně integrována do samotné struktu-ry našeho každodenního života, což ji činí o to zákeřnější a obtížněji potlačitelnou.
Fenomén označování nežádoucích, avšak pravdivých informací za "malinformace" je toho jen jedním příkladem. Tento proces nálepkování, který postrádá zájem o věcnou správnost nebo poctivost vyjadřovaných názorů, podkopává podstatu svobody slova tím, že omezuje otevřený diskurz založený na subjektivních kritériích, nikoli na objek-tivní pravdě.
Důležité je, že mechanismy prosazující tuto moderní cenzuru se neomezují na soukro-mý sektor nebo jednotlivé platformy, ale jsou významně řízeny a ovlivňovány samot-nou vládou USA. Toto propojení státních pravomocí s cenzurními aktivitami znamená znepokojivý odklon od tradičních amerických hodnot, kde byla svoboda slova považo-vána za posvátnou.
Ačkoli mnozí tento posun intuitivně vnímají, Carlson má podezření, že možná plně nechápou mechanismy této cenzury ani to, jak hluboce se zakořenila ve společenském a politickém prostředí. Toto nepochopení ještě zvyšuje riziko, protože bojovat proti neviditelné nebo špatně pochopené hrozbě je mnohem náročnější.
Vysvětlení mechanismu moderní cenzury
Podle Benze je moderní cenzura založena na komplexním integrovaném systému, v němž se vládní zájmy, vojenské obranné strategie a korporátní technologie sbližují, aby regulovaly a omezovaly svobodu projevu, čímž se vzdalují od základních ideálů svobody a otevřenosti internetu směrem k více kontrolovanému a sledovanému ko-munikačnímu prostředí.
V rozhovoru nastiňuje proměnu od svobody internetu k cenzuře internetu a to, jak tyto změny ovlivňují a řídí různé vládní agentury a vojensko-průmyslový komplex.
Zpočátku byl internet vyhlašován jako nástroj svobody, který podporuje otevřený dia-log a výměnu myšlenek přes hranice. Tuto svobodu podporovaly a dokonce využívaly subjekty jako Pentagon, ministerstvo zahraničí a zpravodajské služby k prosazování zájmů USA v zahraničí, zejména k usnadnění změny režimu podporou disidentských skupin v autoritářských zemích. Tento pohled se však v posledních desetiletích drama-ticky změnil.
Podle Benze změna začala tím, že si obranné a zpravodajské komunity USA a jejich spojenců uvědomily, že stejné nástroje, které podporují svobodu a změnu režimu v za-hraničí, mohou být použity i proti nim, což vedlo k výraznému posunu od podpory k omezování projevů na internetu.
"Vrcholem svobody projevu na internetu bylo arabské jaro v letech 2011 a 2012, kdy ... všechny vlády protivníků Obamovy administrativy – Egypt, Tunisko – začaly být svrhávány v rámci revolucí na Facebooku a Twitteru, a ministerstvo zahraničí velmi úzce spolupraco-valo se společnostmi provozujícími sociální média, aby bylo schopno udržet sociální média v těchto obdobích online," říká Benz.
"Takže svoboda projevu byla od počátku nástrojem státní bezpečnosti. Celá ta architektu-ra, všechny nevládní organizace, vztahy mezi technologickými společnostmi a státem ná-rodní bezpečnosti byly dlouho vytvářeny pro svobodu.
V roce 2014, po převratu na Ukrajině, došlo k nečekanému protipřevratu, kdy se odtrhl Krym a Donbas a odtrhly se v podstatě s vojenskou zálohou, na kterou bylo NATO velmi nepřipravené ... To byla poslední kapka pro koncept svobody slova na internetu.
V očích NATO, jak to vidělo, se v tu chvíli změnila základní povaha války ... K ovládnutí střední a východní Evropy nepotřebujete vyhrávat vojenské střety. Stačí ovládnout média a ekosystém sociálních médií, protože právě ty ovládají volby."
Cenzura je nyní zakotvena v internetové infra-struktuře
Mechanismus moderní cenzury, jak jej popsal Benz, zahrnuje koordinované úsilí vlád-ních orgánů, obranného průmyslu a technologických společností o vývoj a implemen-taci sofistikovaných metod monitorování, kontroly a potlačování projevů online pod záminkou boje proti "dezinformacím" a "malinformacím" pro účely národní bezpeč-nosti.
"Cenzurní mechanismy jsou nyní zakotveny v infrastruktuře interne-tu, od platforem sociálních médií po vyhledávače, a všechny nástroje původně vyvinuté na ochranu demokracie a podporu svobody projevu byly místo toho použity k monitorování a kontrole toku informací."
Tyto snahy se však opět nemusí nutně týkat pravdivosti informací, ale spíše jejich sou-ladu s určitými politickými programy, a to jak národními, tak globálními, nebo jejich opozice vůči nim.
Tyto cenzurní mechanismy jsou nyní zakotveny v samotné infrastruktuře internetu, od platforem sociálních médií po vyhledávače, a nástroje původně vyvinuté na ochranu demokracie a podporu svobody projevu, jako jsou VPN, Tor, šifrování a soukromé reži-my prohlížení, byly místo toho použity k monitorování a kontrole toku informací.
Zásadní roli v této transformaci hraje zapojení velkých technologických společností, které byly původně financovány a podporovány vládními granty a zakázkami. Napřík-lad společnost Google začala jako projekt financovaný z grantu Agentury pro pokro-čilé obranné výzkumné projekty (DARPA), který byl udělen zakladatelům Larrymu Pageovi a Sergeji Brinovi v době, kdy byli doktorandy na Stanfordu.
Toto financování bylo součástí společného programu CIA a NSA, jehož cílem bylo po-chopit, jak se skupiny vytvářejí a jak spolu komunikují online, a v podstatě sledovat "ptáky, kteří jsou si podobní" prostřednictvím agregace dat z vyhledávačů. Tato tech-nologie se nyní používá k identifikaci, sledování a umlčování "disidentských" hlasů v USA, bez ohledu na to, jak spravedlivé mohou být jejich názory.
Právní rámec nyní podporuje moderní cenzuru
Benz také přezkoumává právní a institucionální rámce vytvořené k udržení této mo-derní cenzury, které umožňují plynulý přechod mezi státními cíli a dodržováním předpisů soukromého sektoru.
Tato interakce veřejného a soukromého sektoru je jasným odklonem od zjevné státní cenzury starých dob. Nyní se setkáváme s mnohem nuancovanější, stínovou formou kontroly obsahu, která stírá hranice mezi veřejnými a soukromými akcemi proti svo-bodě projevu.
Jak jsme viděli během pandemie COVIDu, umožnilo to také vládě hájit se nevinou a předstírat, že rozhodnutí cenzurovat určitý obsah učinily samy společnosti.
Nicméně mezi Twitter Files, CTIL Files a žalobou na Bidenovu administrativu máme nyní dostatek důkazů, které ukazují, že společnosti byly pod tlakem, aby vyhověly vlád-nímu požadavku na cenzuru. Nepřišly na to samy od sebe.
Podle Benze je zcela zřejmé, že státem sponzorované iniciativy podporované obranný-mi a zpravodajskými agenturami utvářejí online narativy a kontrolují tok informací v USA pod záminkou, že jde o národní bezpečnost. Tyto iniciativy jako takové vedly k jisté formě legalizované cenzury.
Iniciativy vedené Spojenými státy ovlivnily správu internetu a regulaci svobody proje-vu také na mezinárodní úrovni. Například zákon Evropské unie o digitálních službách (DSA) je významným legislativním krokem k formalizaci a legalizaci cenzury internetu.
DSA, který vstoupil v platnost 17. února 2024, vyžaduje, aby technologické společnosti dodržovaly přísné zásady moderování obsahu, aby mohly působit na trhu EU. Tento zákon představuje právní rámec, který dalece přesahuje tradiční hranice cenzury.
Tlačí společnosti k tomu, aby hlídaly obsah v souladu s evropskými standardy, což je v podstatě jen zástupný cíl pro cíle NATO a zahraniční politiky USA. Dohromady tyto rámce znamenají globální posun směrem k institucionalizaci cenzury online prostřed-nictvím právních a regulačních opatření. Jak poznamenal Benz: "To, co popisuji, je vojenská vláda. Je to inverze demokracie."
Vytvoření celospolečenského řešení
Jak vysvětlil Benz, cenzurní průmysl byl vybudován jako celospolečenské úsilí a k boji proti němu potřebujeme celospolečenské řešení.
Podle ministerstva vnitřní bezpečnosti jsou dezinformace online celospolečenským problémem, který vyžaduje celospolečenské řešení. Tím mají na mysli, že čtyři typy institucí se musí spojit v jeden celek. Tyto čtyři kategorie a klíčové funkce jsou násle-dující:
Vládní instituce, které zajišťují financování a koordinaci.
Instituce soukromého sektoru, které provádějí cenzuru a věnují na ni finanční prostředky prostřednictvím programů společenské odpovědnosti firem.
Instituce občanské společnosti (univerzity, nevládní organizace, akademická obec, nada-ce, neziskové organizace a aktivisté), které provádějí výzkum, špionáž a sběr dat, jež jsou následně předávány soukromému sektoru k cenzuře.
Zpravodajská média/instituce pro kontrolu faktů, které vyvíjejí tlak na instituce, platfor-my a podniky, aby se podřídily požadavkům cenzury.
Benzova organizace FFO vzdělává lidi o této struktuře a o způsobech, jakými lze re-strukturalizovat legislativu a vládu, jak lze vytvořit instituce občanské společnosti a jak lze vytvořit zpravodajská média, která by podporovala a prosazovala svobodu na-místo cenzury.
Chcete-li se dozvědět, jak se můžete podílet na řešení, navštivte stránky foundation-forfreedomonline.com. Benze můžete sledovat také na Twitteru.
Pevně věřím, že tuto situaci můžeme zvrátit, už jen proto, že je nás asi osm miliard, kteří chtějí svobodu, zatímco těch, kteří se nás snaží zotročit, jsou tisíce, maximálně desetitisíce. Každopádně jsou jasně v menšině.
Musíme však šířit informace a pomáhat svým přátelům a rodině pochopit, jak důležitá jsou naše rozhodnutí. Buď podpoříme síť, která se nám snaží vzít svobodu, nebo síť, která se ji snaží chránit. Informujte se o tom, co je v sázce, a pak si věřte, že se rozhodnete správně.