Za výpadky komunikace na frontě Ukrajina draze platí
NYT, Thomas Gibbons-Neff a Natalia Yermak, 28. června 2022
Ukrajinská armáda se snaží modernizovat, ale stále se jí nedaří koordinovat činnost jednotek, takže často bojují nezávisle na sobě – což má někdy smrtelné následky.
Ukrajinská frontová pozice u obce Vilne Pole v Doněcké oblasti
SLOVIANSK, Ukrajina – V posledních dnech bitvy o východní město Sievierodoněck měl seržant Ukrajinské národní gardy problém: křídlo jeho čety bylo odkryté a on potřeboval svým mužům říct, že se blíží Rusové. Ale nemohl. Pro 15 vojáků rozmístěných na obranné linii dlouhé zhruba 200 metrů měl k dispozici pouze dvě vysílačky. A ať křičel do okolního lesa sebevíc, přes rachot dělostřelecké a kulometné palby se nedočkal žádné odezvy.
Než se seržantovi, který si říká "generál", podařilo doběhnout na pozice svých mužů, byli tři z nich zabiti. "Neměli jsme na sebe spojení," řekl. "Přišli jsme na pravé křídlo a kluci, kteří tam zůstali, už byli mrtví." Všichni byli mrtví.
Zatímco vládní představitelé v Kyjevě volají po modernějších zbraních s delším doletem, aby mohli konkurovat ruské palebné převaze, nedostatky v mnohem menším, ale stejně důležitém měřítku podkopávají schopnost ukrajinských sil bránit území, které na východě ještě drží, a znovu dobýt to, co ztratily. Výpadek komunikace, který začátkem měsíce postihl generálovu četu, není pro ukrajinské síly bojující na východě žádnou anomálií; jde o rozšířený problém napříč frontovou linií, který se dotýká téměř všech aspektů války – koordinace na bojišti, dodávek zásob, přesunů jednotek.
Ukrajinští vojáci pálí v pátek ze samohybné houfnice na ruské síly ve východní Doněcké oblasti
Deník New York Times v posledních několika týdnech vyzpovídal téměř dvě desítky ukrajinských vojáků, kteří všichni poukazovali na podobné problémy: Rusové jim neustále rušili vysílačky, neměli dostatek komunikačního vybavení a často měli problém spojit se s velitelem a přivolat dělostřeleckou podporu. Problémem byla podle nich také komunikace s jednotkami umístěnými poblíž, což vedlo k tomu, že se ukrajinské jednotky občas vzájemně ostřelovaly. "Schopnost koordinovat různé typy sil na bojišti je zásadní, ale obě strany mají problémy s komunikací a efektivním velením a řízením," řekl Michael Kofman, ředitel ruských studií ve výzkumném institutu C.N.A. v Arlingtonu ve státě Virginia.
Když v roce 2014 Ruskem podporovaní separatisté vytvořili v Donbasu dvě separatistické republiky, musely se ukrajinské ozbrojené síly, vybudované po vzoru armády sovětské éry, rychle modernizovat. V následujících letech byl tento přístup přinejlepším jednostranný. Ukrajinské jednotky si pořídily malé, komerční, volně prodejné drony a některé větší, modernější, a vyvinuly mapovací programy založené na aplikacích, které lze používat na počítačových tabletech a které pomáhají řídit dělostřeleckou palbu.
Chyběla však jakákoli širší modernizace, takže ukrajinské ozbrojené síly se nacházely v přechodném období – stále byly zakotveny v metodách sovětské éry, i když se snažily o potřebnou modernizaci na bojišti. To znamenalo, že brigády o síle přibližně 4 000 vojáků stále bojovaly nezávisle na sobě a důležité aspekty rozhodování na bojišti, včetně posílení pravomocí nižších důstojníků, zůstávaly pro mnoho jednotek do značné míry nedosažitelné. "Na důležitých aspektech velení a řízení, spolu s delegováním versus centralizací vojenských funkcí, se stále pracuje," řekl pan Kofman.
Tíživá válka na východě pomalu vyčerpává ukrajinskou armádu, přičemž administrativa odhaduje, že denně dochází až k 200 ztrátám na životech. V důsledku toho jsou frontové linie stále častěji bráněny neustálou rotací jednotek složených z hůře vycvičených vojáků. Tyto jednotky, často z Národní gardy a teritoriální obrany, jsou zařazovány do větších brigád a je jim rychle nařízeno zakopat se a bránit. "Je to opravdu špatné, když jsou některé jednotky Národní gardy náhle staženy, aby byly vrženy do první linie a posílily některé jiné jednotky," řekl řidič sanitky Národní gardy jménem Vadym, který působí na Donbasu. "Kluci tam zůstávají bez ničeho, jen s puškami."
Voják zraněný při dělostřeleckém útoku v Bachmutu minulý týden (vyzerá skôr ako mŕtvy – pozn. prekl.)
Vojáci v těchto jednotkách říkají, že jsou většinou izolovaní a mají jen málo možností komunikovat jak mezi sebou, tak s velitelem, který ovládá tolik potřebné dělostřelectvo a tanky. Když tyto náhradní jednotky dorazily na frontové linie, věděly jen málo o okolních jednotkách a označovaly je jednoduše jako "sousedy".
"Zdá se mi, že komunikace trochu vázne, protože když jdeme plnit nějaký úkol, nemůžeme počítat s dělostřeleckou podporou," řekl Kosťa, voják jednotky teritoriální obrany, který nedávno rotoval mimo frontu. Jeho rota čítající asi 100 mužů utrpěla během prvního dne na frontě asi 30 ztrát.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na dotaz ohledně problémů s komunikací na žádost o komentář okamžitě neodpověděl. V posledních dnech bitvy o Sievierodoněck, která skončila minulý týden ústupem ukrajinských sil do sousedního města Lysyčansk, se 53letý generál potýkal s několika komunikačními a institucionálními problémy, které ilustrovaly obtíže, jimž tyto jednotky denně čelí pod sílícími ruskými útoky:
Ruské tanky se vynořily ze stromořadí u Syrotyne, malé vesnice na jihovýchodním okraji Sievierodoněcku.
Ukrajinská četa potřebovala dělostřeleckou palbu na tanky, ale nemohla se spojit s velitelem, buď proto, že jejich vysílačky byly rušené, nebo neměli s velitelem spojení, a tak zavolali generálovi.
Generál se rádiem spojil s velitelem ukrajinské armádní jednotky, ke které byl přidělen, a požádal ho, zda by mohl zavolat dělostřeleckou baterii. Ale dělostřelecká baterie potřebovala souřadnice tanků.
Generál neměl pořádné mapy, a tak požádal četu, která si vyžádala dělostřeleckou palbu, aby pro souřadnice zalétala s dronem. Ani to nešlo příliš dobře.
"Když jsem zjišťoval, zda je možné přivolat dělostřeleckou podporu, dronu došla energie," řekl generál. "Pak se rozbil generátor, takže ho nemohli nabít, a došel nám čas, teď už si to opravdu nepamatuju. A ten tank jezdil kolem jako předtím a bušil do nás."
Pohřeb vojáka ukrajinské armády, 29letého Romana Sorokina, v neděli v Bortničích u Kyjeva
Frontové ukrajinské jednotky často nemohou komunikovat s dělostřeleckými jednotkami, které je podporují houfnicemi a mnohonásobnými raketomety. To vede tyto dělostřelecké jednotky k tomu, že se často spoléhají na vlastní bezpilotní letouny a často na zpravodajské informace dodávané USA, uvedli vojáci a představitelé americké obrany. Tato nesoudržnost způsobuje, že vojáci na frontových liniích jsou stále více odkázáni sami na sebe, jsou náchylní ke ztrátám a některé dělostřelecké baterie reagují na ruské průlomy podél frontové linie pomalu. "Jaké dělostřelectvo máme požádat o podporu?" řekl jeden voják po návratu z fronty u východního města Bachmut a požádal, aby nebyl z bezpečnostních důvodů jmenován. Dodal, že "nemáme spojení" a že dělostřelectvo jeho strany "dvakrát vystřelilo a my jsme byli zasaženi 300krát více".
Tento rozpad mezi vojáky a jednotkami, kdy je společné porozumění tomu, co se děje na bojišti, pro jakoukoli stálou armádu obtížné, byl ještě zhoršen technologicky nadřazenou ruskou armádou. Nejenže moskevské jednotky mohou rozpoutat mnohem větší dělostřeleckou palbu, ale také se ukázaly jako účinné při rušení komunikací. Generál uvedl, že jeho dvě běžně dostupné vysílačky byly neustále rušeny. "Používali silnější signál na stejné frekvenci," řekl.
Vojáci ve specializovanějších jednotkách dostali šifrované vysílačky dodané Spojenými státy a mohou spolu nerušeně hovořit, řekl jeden z vojáků, ale vysoký výkon vysílaček znamená, že Rusové mohou zjistit místa, odkud vysílají. "Proto jsme přestali komunikovat a sdělovali jsme jen nezbytné minimum, například když byla potřeba evakuace nebo naléhavá pomoc," dodal voják, který si říká Mýval. Spojené státy a další spojenci poslali jen asi čtvrtinu zabezpečených vysílaček, které Ukrajina potřebuje, uvedl západní poradce na Ukrajině, který si vyžádal anonymitu, aby mohl hovořit o citlivých vojenských detailech.
Vojáci říkají, že nejspolehlivějším zařízením, které obdrželi, i když v malém množství, byl satelitní internet Starlink, umožněný malou anténou ve tvaru čtverce, kterou lze připojit a fungovat podobně jako jakákoli síť Wi-Fi.
Ukrajinský voják se ukryl, když v blízkosti jeho pozice na frontové linii v Doněcké oblasti dopadaly ruské dělostřelecké granáty ("ukrajinský" ?! - pozn. prekl.)
Ale ani přítomnost satelitního internetu, který se Rusům zatím nepodařilo rušit, není všelékem. Mlhavé záběry z fronty se někdy staly smrtícími, když ukrajinské jednotky omylem obrátily zbraně proti sobě. Zahraniční bojovník umístěný ve východní Charkovské oblasti vzpomíná na nedávný incident, kdy půl tuctu ukrajinských jednotek rozmístěných ve zhruba dva kilometry širokém lesním úseku po sobě střílelo a zabilo dva spřátelené vojáky. "Nikdo z nich spolu nekomunikuje," řekl zahraniční bojovník, bývalý příslušník britské královské námořní pěchoty.
S podobnými problémy se generál potýkal i při obraně Sievierodoněcka, když se jeho četa nacházela na frontové linii poblíž malé řeky. Na protějším břehu byla jiná četa, se kterou neměl možnost komunikovat. Takže téměř pokaždé, když nepřítel zaútočil, druhá jednotka střílela nejen na Rusy, ale nevědomky i na generálovy muže, kteří byli v palebné linii – ze všeho možného, od pušek až po těžké kulomety. "Nikdo nevěděl, jak se s nimi spojit," řekl generál. "Každý den, jak jsme tam stáli, přes dvacet dní, pokud jsem tomu rozuměl, se nikdo nedokázal spojit s tou jednotkou vedle nás a dát jim najevo, že střílí na ně samotné."
Zničená houfnice M777 americké výroby leží na poli u Lysyčanska
Thomas Gibbons-Neff je vedoucím kanceláře v Kábulu a bývalý příslušník námořní pěchoty. @tmgneff
https://www.nytimes.com/2022/06/28/world/europe/ukraine-army-russia.html